|
|
Modelová rekonstrukce zvolené zaniklé obce
MÜLLEROVÁ, Eva
Tématem mé diplomové práce je modelová rekonstrukce zvolené zaniklé obce. Diplomová práce obsahuje dvě části, a to část literární a část praktickou. Literární rešerše je rozdělena do čtyř kapitol, kterými jsou vývoj venkovských sídel, vývoj typických konstrukcí staveb ve venkovském prostoru, stavby ve venkovském prostoru jižních Čech a faktory, které ovlivnily vývoj staveb ve venkovském prostoru. V první kapitole popisuji vývoj venkovských sídel nejprve do 15. století, poté vývoj venkovských sídel do 18. století, a nakonec vývoj venkovských sídel do 20. století. Druhá kapitola je zaměřena na typické konstrukce, které byly ve venkovském prostoru používány, a také na jejich vývoj. Třetí kapitola obsahuje informace o tom, jak vypadaly typické stavby v jižních Čechách a jaké měly zvláštní prvky. Poslední kapitola popisuje faktory, které ovlivnily vývoj staveb ve venkovském prostoru. Velmi podstatnou částí mé diplomové práce je praktická část. Tato část je zaměřena na již zaniklou obec Bučina, která se nachází na Šumavě. Tuto obec potkal nehezký osud, kdy byla téměř celá srovnaná se zemí. Práce popisuje historický vývoj této obce až do doby, kdy došlo k jejímu zániku. Následně je zde popsán současný stav, kde je pospáno vše, co se dnes na území této zaniklé obce odehrává a co zde můžeme nalézt. Přesto, že se jedná o zaniklou obec, našlo se mnoho lidí, kteří napomohli v určité míře k obnovení života na tomto místě. Důležitou součástí mé diplomové práce bylo také vytvoření 3D modelu stavení, které se tehdy ještě v obci Bučina nacházelo. Tento model byl popsán z hlediska exteriéru, ale také interiéru.
|
|
|
Naplňování práva na svobodný přístup k informacím v podmínkách jižních Čech
HROTKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce zkoumá, jak je právo na informace v jižních Čechách naplňováno na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen "zákon o svobodném přístupu k informacím"). Práce představuje teoretické základy, které jsou dále aplikovány v praktické části s využitím metody mystery shopping, tedy podáváním vlastních žádostí o informace vybraným povinným subjektům, kterými jsou Magistrát města České Budějovice, Městský úřad Tábor, Městský úřad Netolice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Nemocnice České Budějovice a Vazební věznice České Budějovice. Součástí práce je také analýza výročních zpráv z let 2015-2020, kde je možné vidět počet žádostí, odvolání, stížností či správních žalob podaných na vybrané povinné subjekty. Další šetření bylo realizováno formou rozhovorů se dvěma zaměstnanci povinného vybraného subjektu, od kterých jsem získala mnoho zajímavých informací. Následně bylo zařazeno i dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit povědomí lidí o právu na informace, a pokud již někdo z respondentů v minulosti podal žádost, kde byla podána a čeho se týkala. Na závěr jsou zmíněny možné legislativní a metodické změny, které by mohly zlepšit fungování a uplatňování tohoto práva nejen v jižních Čechách, ale v celé České republice.
|
|
| |
|
|
Buquoy aristocratic family, history and cultural legacy in Bohemia
Landová, Adéla ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
1 Abstrakt Šlechtický rod Buquoyů je jednou z větví rodu Longueval mající svůj původ v dnešní severní Francii. Na území Čech se Buquoyové dostali za třicetileté války, kdy byl Karel Bonaventura de Buquoy povolán do Zemí Koruny české jako generál císařské armády, aby bojoval proti českým protestantským stavům. Záhy poté obdržel od císaře Ferdinanda II. panství v jižních Čechách, na kterých on a jeho potomci působili bezmála tři a půl století. Buquoyové svá honosná sídla postupně rozšířili o pražské paláce a další panství na severu Čech. Jejich přínos v oblasti zemědělství, sklářství a sociálních a školních reforem byl pozoruhodný. Angažovali se také v politice a stali se důležitými mecenáši kultury a umění. Buquoye ovšem potkal stejný osud jako další šlechtické rody a od 19. století postupně přicházeli o svá privilegia a panství, aby nakonec v roce 1945 byli vyhnáni z Československa na základě Benešových dekretů o konfiskaci a rozdělení majetku Němců. Cílem této práce je poukázat na kulturní dědictví, které Buquoyové zanechali v Čechách a popsat jejich přínos v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována obecnému popisu a historii šlechty v Zemích Koruny české a v Československu a stručné historii Buquoyů. Druhá kapitola je pojata jako průvodce jejich bývalými...
|
|
|
Pozdní doba bronzová na Písecku
Pokorná, Kamila ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Smejtek, Lubor (oponent)
Práce představuje výsledky zpracování archeologických nálezů ze sídliště v Písku (u nemocnice) a v Topělci. Obě sídliště jsou datována do pozdní doby bronzové. Jelikož byly z pozdní doby bronzové v jižních Čechách dodnes zpracovány jen lokality menšího rozsahu, poskytují studovaná sídliště ucelenější pohled na skladbu keramických nálezů v tomto období a regionu. Z obou lokalit pocházejí keramické nálezy, které mají obdoby jak ve středních, tak i v západních Čechách, od jiných jihočeských lokalit se však nijak zásadně neliší.
|
|
|
Působení Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Českých Budějovicích. Příběh černobílého květu města
Ambrožová, Kristýna ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce zpracovává zejména na základě studia archivního materiálu dějiny působení Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Českých Budějovicích, které je možno vymezit lety 1850-1956. V samostatných kapitolách pojednává detailně historii každé ze tří poboček, ve kterých zde tyto řeholní sestry vykonávaly svou činnost. Ty jsou seřazeny v chronologickém sledu tak, jak ve městě jednotlivé filiálky vznikaly. Jako první je tedy zařazena veřejná nemocnice, následuje ústavní komplex sirotčince a škol při bývalé Vídeňské bráně a skupinu uzavírá roku 1888 založený asyl pro staré potřebné lidi na Lannově třídě. Pozornost je věnována zvláště okolnostem vzniku dané pobočky, jejímu zázemí, všedním a nevšedním dnům, o nichž nám většinou zanechaly zprávy místní kroniky, a také připomenutí dvojice místních představených, které měly na její vývoj a podobu zásadní vliv. Součástí jádra textu je vedle sledování počátků a následného nebývalého rozvoje aktivit komunity v rámci města také samostatná závěrečná kapitola, přibližující naopak události spojené s definitivním ukončením činnosti sester boromejek v Českých Budějovicích po roce 1948. Orientaci v problematice a logickou návaznost informací zajišťují úvodní části práce. Ty se věnují obecnému představení kongregace, dále jejímu vzniku, začátkům v Čechách...
|
|
|
Volby do městských rad v jihočeských vrchnostenských městech na přelomu 17. a 18. století
PEKAROVÁ, Karolina
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem voleb do městských rad v jihočeských vrchnostenských městech na přelomu 17. a 18. století. Jako příklad vrchnostenského města jsem si vybrala město Soběslav. Mým cílem bylo skrze dochované prameny, především seznam radních a vota, rekonstruovat průběh renovací městské rady a zároveň nastínit vývoj tohoto rituálu ve sledovaném období. První kapitola je obecným shrnutím fungování městské samosprávy v Soběslavi v období raného novověku. V další kapitole je obsažena analýza vrchnostenských instrukcí, které stanovovaly průběh renovačního ceremoniálu městských rad ve městech třeboňského panství, ke kterým náležela právě Soběslav. Třetí kapitola se snaží postihnout složení městských rad a střídání měšťanů v úřadech soběslavské samosprávy spojené právě s jejími obnovami.
|
|
|
Buquoy aristocratic family, history and cultural legacy in Bohemia
Landová, Adéla ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
1 Abstrakt Šlechtický rod Buquoyů je jednou z větví rodu Longueval mající svůj původ v dnešní severní Francii. Na území Čech se Buquoyové dostali za třicetileté války, kdy byl Karel Bonaventura de Buquoy povolán do Zemí Koruny české jako generál císařské armády, aby bojoval proti českým protestantským stavům. Záhy poté obdržel od císaře Ferdinanda II. panství v jižních Čechách, na kterých on a jeho potomci působili bezmála tři a půl století. Buquoyové svá honosná sídla postupně rozšířili o pražské paláce a další panství na severu Čech. Jejich přínos v oblasti zemědělství, sklářství a sociálních a školních reforem byl pozoruhodný. Angažovali se také v politice a stali se důležitými mecenáši kultury a umění. Buquoye ovšem potkal stejný osud jako další šlechtické rody a od 19. století postupně přicházeli o svá privilegia a panství, aby nakonec v roce 1945 byli vyhnáni z Československa na základě Benešových dekretů o konfiskaci a rozdělení majetku Němců. Cílem této práce je poukázat na kulturní dědictví, které Buquoyové zanechali v Čechách a popsat jejich přínos v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována obecnému popisu a historii šlechty v Zemích Koruny české a v Československu a stručné historii Buquoyů. Druhá kapitola je pojata jako průvodce jejich bývalými...
|
|
| |
|
|
Působení Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Českých Budějovicích. Příběh černobílého květu města
Ambrožová, Kristýna ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce zpracovává zejména na základě studia archivního materiálu dějiny působení Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Českých Budějovicích, které je možno vymezit lety 1850-1956. V samostatných kapitolách pojednává detailně historii každé ze tří poboček, ve kterých zde tyto řeholní sestry vykonávaly svou činnost. Ty jsou seřazeny v chronologickém sledu tak, jak ve městě jednotlivé filiálky vznikaly. Jako první je tedy zařazena veřejná nemocnice, následuje ústavní komplex sirotčince a škol při bývalé Vídeňské bráně a skupinu uzavírá roku 1888 založený asyl pro staré potřebné lidi na Lannově třídě. Pozornost je věnována zvláště okolnostem vzniku dané pobočky, jejímu zázemí, všedním a nevšedním dnům, o nichž nám většinou zanechaly zprávy místní kroniky, a také připomenutí dvojice místních představených, které měly na její vývoj a podobu zásadní vliv. Součástí jádra textu je vedle sledování počátků a následného nebývalého rozvoje aktivit komunity v rámci města také samostatná závěrečná kapitola, přibližující naopak události spojené s definitivním ukončením činnosti sester boromejek v Českých Budějovicích po roce 1948. Orientaci v problematice a logickou návaznost informací zajišťují úvodní části práce. Ty se věnují obecnému představení kongregace, dále jejímu vzniku, začátkům v Čechách...
|
host ::
RSS.